Nesbø je totiž jako drogy. Nejdřív jsem nad jeho knihami ohrnoval nos, pak je ochutnal (první šlehnutí přišlo s Lovci hlav) a teď už jsem zřejmě závislý. A já potřeboval dostat svojí další dávku o něco dřív, než ostatní, tak jsem doslova škemral o slitování...
A Přízrak mě zřejmě bude pronásledovat ještě dlouho.
Harry se totiž do Osla vrátil z Hong Kongu ve velkém stylu: v překvapivě dobré formě a také v překvapivě dobrém obleku. A setkal se zde s pár starými přáteli, mám na mysli opravdové přátele (všechny 2) a ne chlast i když i na ten dojde: "Tři roky abstinence. Jed zasáhl jeho systém jako napalmová bomba. Nezlepšilo se to, bylo to horší než kdykoli jindy." Mnoho nových přátel zbytečně nepřibylo, takže se v ději dá rozumně orientovat a hlavně Harry opět potkal také Ráchel. Ta ženská je mi zatraceně sympatická. Ale i přes to, že se Harry vrací do starého známého prostředí, tak se dá číst:
"Vše bylo nové. Nic se nezměnilo."
Nebudu tu líčit děj, to bych vám neudělal, na ten si musíte ještě pár dní počkat, ale spíš vám, podobně závislým, pro připomenutí vypíchnu pár věcí, proč mám knížky o Holeovi rád. Například věrohodný popis různých gangsterských metod, zbraní a tradic. A je mi úplně jedno, zda si je Nesbø vymýšlí, nebo je opravdu galerka používá. Prostě mě to baví a tečka. A podobně je to s přiměřenou dávkou vtipu. Není ho ani málo, abych se nezasmál, ani moc, aby rušil napínavý děj. A tak můžete jen hádat, jak Harry odpoví na otázku 3 důchodců tenistů:
"Chybí nám jeden člověk na debla, mladíku,
neměl byste chuť…"
neměl byste chuť…"
Bohužel, mám pocit, že Nesbø tentokrát v Přízraku kapku zanedbal sex. Jediná pořádná erotická scéna knihy je už od její první věty tak jasná a průhledná, že ji poznáte na první pohled. Jako by si jí snad autor jen potřeboval odškrtnout ze seznamu, aby mohl příběh nerušeně ubíhat dál. Osobně by mi trochu více erotiky nevadilo.
"Byl si dost jistý, že se s ní nikdy nemiloval.
Rozhodně ne zepředu."
Rozhodně ne zepředu."
Konec konců trochu mě taky zklamal úplný konec, není tak plynulý jako zbytek knihy. Řekl bych, že je lehce zmatený, přeskakující, jako by to autora najednou přestalo bavit a potřeboval ten příběh nějak zaříznout... Asi aby se Harry mohl vrátit jako člen Policie? (A my čtenáři netrpělivě čekali na další dávku.)
Můj celkový dojem je i tak výborný, knihu jsem sjel v jedné lajně a její chuť mi zůstává na jazyku jako ocas po kvalitním pití. Podle mě je Přízrak určitě lepší než Levhart a jistě srovnatelný se Sněhulákem. A tak mě napadá, že pokud jste ještě nic od Nesbøho nečetli, je možná právě tohle vhodná kniha, se kterou začít a zbytek si prostě dočtete později jednoduše ze zvědavosti. Nebo závislosti...
"Harry potáhl z cigarety. Ucítil, jak se mu hlad v krvi utišuje. Nikotin. Trojslabičná slova končící na -in."