Nedávno jsem poprvé v životě dostal pokutu za rychlost. Čekal jsem, že to bude za nějaký rychlejší průjezd Jižní spojkou, nebo tak něco, ale ono ne: Vyfotil si mě radar v místě (Zálesí), kde je povoleno jet max. 30 km/h, no a já tu třicítku přehlédl a jel rovných 44 km/h. Nu dobrá, v pořádku, moje chyba, tak já vám tu pokutu tedy zaplatím... Komu se podaří v přiloženém dopise do 30 sekund bez problémů identifikovat, kolik peněz a kam mám poslat, má můj bezmezný obdiv. A o kolik by asi tak byl výběr pokut úspěšnější, kdyby se někdo zamyslel nad přehledností této výzvy k zaplacení?
Osobní blog si tu píše BoB Marvan převážně o webech a lidech, občas také o fotografování či paraglidingu.
8. dubna 2015
7. dubna 2015
Jo Nesbø: POLICIE
Zítra vychází Policie, prý poslední román s Harry Holem... Něvěřím tomu. Tedy přesněji řečeno: Nevěřím, že to je poslední kniha o Harrym. Nechci tomu věřit. Po přečtení reading copy Policie si totiž připadám jak na konci úžasného koncertu, kdy kapela sice oznámila poslední písničku, ale pak teprve přijdou na řadu ty pravé pecky jako přídavky.
A Policie byla koncert. Na rozdíl od Přízraku nemá divně komplikovaný a nezavřený konec a naopak to co má, to je snad ještě větší brutalita a ponurost než ve Sněhulákovi. A na co se můžete těšit, to je pečlivě dávkované napětí o které však opravdu není nouze. Nakone se budete bát jít si sami byť jen umýt ruce do koupelny a to i za bílého dne...
Nebudete si totiž jisti ničím. Vůbec ničím, stejně tak jako Harry:
Na rozdíl od Přízraku neodflákl autor v Polici erotické dusno jedinou (a to navíc divně zasazenou) scénou, nýbrž vše více přirozeně zapadá do děje a vztahů mezi starými známými postavami:
A Policie byla koncert. Na rozdíl od Přízraku nemá divně komplikovaný a nezavřený konec a naopak to co má, to je snad ještě větší brutalita a ponurost než ve Sněhulákovi. A na co se můžete těšit, to je pečlivě dávkované napětí o které však opravdu není nouze. Nakone se budete bát jít si sami byť jen umýt ruce do koupelny a to i za bílého dne...
Nebudete si totiž jisti ničím. Vůbec ničím, stejně tak jako Harry:
„A druhým faktem je to…,“ zahleděl se Harry přes jejich hlavy do holé bílé zdi,
„… že jsme zpátky na startu.“Celou zápletkou nás totiž provází množství falešných stop i falešných poplachů a tak nám jako čtenářům nezbývá nic jiného, než být stále ve střehu, rozdýchávat infarktové stavy a rychle číst, aby už to konečně nějak dopadlo. A ono to dopadá až téměř do samotného konce... Uff, je to opravdu náročné čtení, těště se.
Na rozdíl od Přízraku neodflákl autor v Polici erotické dusno jedinou (a to navíc divně zasazenou) scénou, nýbrž vše více přirozeně zapadá do děje a vztahů mezi starými známými postavami:
„Vy jste s Bjørnem v Kotelně?“
„Ne, vždyť jsem povídala… my… jo, jsme v Kotelně.“
Harry se zamyslel a došel k závěru, že za celou svou dlouholetou policejní kariéru neslyšel horší lež.
„Ne, vždyť jsem povídala… my… jo, jsme v Kotelně.“
Harry se zamyslel a došel k závěru, že za celou svou dlouholetou policejní kariéru neslyšel horší lež.
Vtipů je v Polici pomálu, ale když už tam jsou, tak se opravdu upřímně zasmějete, ostatně Polici si přeci nekupujete namísto knížky židovských anekdot...
„Moje teorie zní,“ pokračoval Harry se zdánlivě nevinným úsměvem, díky němuž vypadal jako chlapec, který se chystá umluvit matku, aby mu k vánocům koupila atomovou bombu...
Moje celkové hodnocení je celková spokojenost. Když jsem psal recenzi Přízraku, našlo se pár věcí, které jsem knize vytkl, ale v případě Policie mě vážně nic nenapadá... (snad jen, že Glock 22 nemá pojistku, ale to je vážně detail ;) Takže závěrečný ortel zní: Statisticky vzato je Policie o 29 % lepší, než Přízrak.
„V sedmdesáti dvou procentech případů,
kdy se lidé odkazují na statistiku, jde o něco,
co si na místě vycucali z prstu.“
co si na místě vycucali z prstu.“
22. února 2015
Výstava o digitálním designu
Rozhodl jsem se, že letos na podzim bych rád uspořádal osvětovou výstavu o digitálním designu.
Zatím nemá jméno (ani svoji vlastní vizuální identitu), ale další informace, jako např. co mě k tomu vede a jak to bude celé pokračovat, se dočtete v následující prezentaci:Vše je teprve ve fázi příprav, takže pokud máte nějaké připomínky, či výhrůžky, nebo ještě nějaké otázky, které vám prezentace nezodpověděla, nebojte se mě zeptat v komentářích:
13. října 2014
Jo Nesbø: Přízrak
Aby bylo jasno, v životě jsem na nic nepsal recenzi, nejsem tedy recenzent, natož kritik. Na druhou stranu, přečetl jsem všechny Nesbøvy knihy o Harry Holeovi, takže když se mi naskytla příležitost napsat "předpremiérovou" recenzi Přízraku a dostat se tak ke knize s předstihem, neváhal jsem.
Nesbø je totiž jako drogy. Nejdřív jsem nad jeho knihami ohrnoval nos, pak je ochutnal (první šlehnutí přišlo s Lovci hlav) a teď už jsem zřejmě závislý. A já potřeboval dostat svojí další dávku o něco dřív, než ostatní, tak jsem doslova škemral o slitování...
Harry se totiž do Osla vrátil z Hong Kongu ve velkém stylu: v překvapivě dobré formě a také v překvapivě dobrém obleku. A setkal se zde s pár starými přáteli, mám na mysli opravdové přátele (všechny 2) a ne chlast i když i na ten dojde: "Tři roky abstinence. Jed zasáhl jeho systém jako napalmová bomba. Nezlepšilo se to, bylo to horší než kdykoli jindy." Mnoho nových přátel zbytečně nepřibylo, takže se v ději dá rozumně orientovat a hlavně Harry opět potkal také Ráchel. Ta ženská je mi zatraceně sympatická. Ale i přes to, že se Harry vrací do starého známého prostředí, tak se dá číst:
Nebudu tu líčit děj, to bych vám neudělal, na ten si musíte ještě pár dní počkat, ale spíš vám, podobně závislým, pro připomenutí vypíchnu pár věcí, proč mám knížky o Holeovi rád. Například věrohodný popis různých gangsterských metod, zbraní a tradic. A je mi úplně jedno, zda si je Nesbø vymýšlí, nebo je opravdu galerka používá. Prostě mě to baví a tečka. A podobně je to s přiměřenou dávkou vtipu. Není ho ani málo, abych se nezasmál, ani moc, aby rušil napínavý děj. A tak můžete jen hádat, jak Harry odpoví na otázku 3 důchodců tenistů:
Bohužel, mám pocit, že Nesbø tentokrát v Přízraku kapku zanedbal sex. Jediná pořádná erotická scéna knihy je už od její první věty tak jasná a průhledná, že ji poznáte na první pohled. Jako by si jí snad autor jen potřeboval odškrtnout ze seznamu, aby mohl příběh nerušeně ubíhat dál. Osobně by mi trochu více erotiky nevadilo.
Konec konců trochu mě taky zklamal úplný konec, není tak plynulý jako zbytek knihy. Řekl bych, že je lehce zmatený, přeskakující, jako by to autora najednou přestalo bavit a potřeboval ten příběh nějak zaříznout... Asi aby se Harry mohl vrátit jako člen Policie? (A my čtenáři netrpělivě čekali na další dávku.)
Můj celkový dojem je i tak výborný, knihu jsem sjel v jedné lajně a její chuť mi zůstává na jazyku jako ocas po kvalitním pití. Podle mě je Přízrak určitě lepší než Levhart a jistě srovnatelný se Sněhulákem. A tak mě napadá, že pokud jste ještě nic od Nesbøho nečetli, je možná právě tohle vhodná kniha, se kterou začít a zbytek si prostě dočtete později jednoduše ze zvědavosti. Nebo závislosti...
Nesbø je totiž jako drogy. Nejdřív jsem nad jeho knihami ohrnoval nos, pak je ochutnal (první šlehnutí přišlo s Lovci hlav) a teď už jsem zřejmě závislý. A já potřeboval dostat svojí další dávku o něco dřív, než ostatní, tak jsem doslova škemral o slitování...
A Přízrak mě zřejmě bude pronásledovat ještě dlouho.
Harry se totiž do Osla vrátil z Hong Kongu ve velkém stylu: v překvapivě dobré formě a také v překvapivě dobrém obleku. A setkal se zde s pár starými přáteli, mám na mysli opravdové přátele (všechny 2) a ne chlast i když i na ten dojde: "Tři roky abstinence. Jed zasáhl jeho systém jako napalmová bomba. Nezlepšilo se to, bylo to horší než kdykoli jindy." Mnoho nových přátel zbytečně nepřibylo, takže se v ději dá rozumně orientovat a hlavně Harry opět potkal také Ráchel. Ta ženská je mi zatraceně sympatická. Ale i přes to, že se Harry vrací do starého známého prostředí, tak se dá číst:
"Vše bylo nové. Nic se nezměnilo."
Nebudu tu líčit děj, to bych vám neudělal, na ten si musíte ještě pár dní počkat, ale spíš vám, podobně závislým, pro připomenutí vypíchnu pár věcí, proč mám knížky o Holeovi rád. Například věrohodný popis různých gangsterských metod, zbraní a tradic. A je mi úplně jedno, zda si je Nesbø vymýšlí, nebo je opravdu galerka používá. Prostě mě to baví a tečka. A podobně je to s přiměřenou dávkou vtipu. Není ho ani málo, abych se nezasmál, ani moc, aby rušil napínavý děj. A tak můžete jen hádat, jak Harry odpoví na otázku 3 důchodců tenistů:
"Chybí nám jeden člověk na debla, mladíku,
neměl byste chuť…"
neměl byste chuť…"
Bohužel, mám pocit, že Nesbø tentokrát v Přízraku kapku zanedbal sex. Jediná pořádná erotická scéna knihy je už od její první věty tak jasná a průhledná, že ji poznáte na první pohled. Jako by si jí snad autor jen potřeboval odškrtnout ze seznamu, aby mohl příběh nerušeně ubíhat dál. Osobně by mi trochu více erotiky nevadilo.
"Byl si dost jistý, že se s ní nikdy nemiloval.
Rozhodně ne zepředu."
Rozhodně ne zepředu."
Konec konců trochu mě taky zklamal úplný konec, není tak plynulý jako zbytek knihy. Řekl bych, že je lehce zmatený, přeskakující, jako by to autora najednou přestalo bavit a potřeboval ten příběh nějak zaříznout... Asi aby se Harry mohl vrátit jako člen Policie? (A my čtenáři netrpělivě čekali na další dávku.)
Můj celkový dojem je i tak výborný, knihu jsem sjel v jedné lajně a její chuť mi zůstává na jazyku jako ocas po kvalitním pití. Podle mě je Přízrak určitě lepší než Levhart a jistě srovnatelný se Sněhulákem. A tak mě napadá, že pokud jste ještě nic od Nesbøho nečetli, je možná právě tohle vhodná kniha, se kterou začít a zbytek si prostě dočtete později jednoduše ze zvědavosti. Nebo závislosti...
"Harry potáhl z cigarety. Ucítil, jak se mu hlad v krvi utišuje. Nikotin. Trojslabičná slova končící na -in."
12. října 2014
Střípky z designblok'14
Stejně jako na starém BoBlogu přináším i letos pár fotografických střípků z letošního designbloku.
Z přehlídky se stává čím dál tím více veletrh, jen stále nevím, jestli je to dobře, nebo špatně...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)


